Vyrazte na zkušenou do zahraničí, radí Honza Filip

Semestr se pomalu začíná lámat do druhé půlky a mnozí z vás možná za sychravých večerů přemýšlí, čím si studium v budoucnu oživit a zda vyrazit někam takříkajíc mimo svojí komfortní zónu. Rád bych se proto v tomto článku ohlédl za mým zahraničním pobytem, který jsem díky ČVUT absolvoval, představil vám, jaké jsou možnosti, a podělil se o pár svých zkušeností.

V akademickém roce 2015/2016 jsem odjel v rámci bilaterální dohody studovat na Milwaukee School of Engineering, v USA. Mou motivací, mimo cestování, bylo i vyzkoušet si jiný způsob výuky. Jako student z gymnázia jsem během bakalářského studia KyR míval často pocit, že výuka je příliš teoreticky zaměřená a nezbývá v ní dostatek prostoru znalosti aplikovat na reálných projektech. Lákalo mě proto zkusit si opačný přístup, což se mi díky pobytu splnilo. Výuka v USA byla pojatá více prakticky a velký důraz byl kladen na projekty. Značnou část času během pobytu jsem tak trávil ve školní laboratoři. V té byli volně k dispozici vývojové desky, elektronické součástky, měřící přístroje, pájecí stanice a mnoho dalšího, s otevírací dobou až do pozdně večerních hodin. Díky tomu jsem získal spoustu praktických zkušeností. Ale přesto s odstupem času vnímám, že mě ten český způsob naučil více. Předměty na našem programu jsou hlouběji zakotveny v matematice, více rozvíjejí abstraktní myšlení a utváření souvislostí, což mým americkým spolužákům dělalo překvapivě často problémy. Díky tomuto srovnání vím, že praktické zkušenosti si student přeci jen snáz doplní sám než ty teoretické.

V USA jsem měl také poprvé možnost vyzkoušet si práci na projektu v mezinárodním týmu, který jsem si navíc zapsal jako náhradu magisterského předmětu. Naším celoročním projektem byla stavba mobilního robotu pro soutěž NASA Robotic Mining Competition. Projektu se účastnilo 15 studentů a zahrnoval vývoj robotu od návrhu až po jeho výrobu ve školních prostorách. Kromě toho jsem si mohl vyzkoušet i projektové plánování a získávaní sponzorů pro pokrytí nákladů. Projekt vyvrcholil účastí na týdenní soutěži pořádané NASA přímo v areálu Kennedy Space Center na Floridě! V konkurenci více než padesáti týmů z celé USA se náš umístil na 19. místě, kvůli mechanickému selhání pásového pohonu se bohužel nepodařilo využít plný potenciál našeho robotu. I přes velký spánkový deficit a stanování v každodenních tropických bouřkách je pro mě soutěž krásným a nezapomenutelným zážitkem. Přeci jen povídat si na banketu pod zavěšenou raketou Saturn V s bývalým americkým astronautem se nepoštěstí každý den…

Po ukončení akademického roku přišlo na řadu vytoužené cestování a začalo to pravého dobrodružství. S dalšími studenty z Čech jsme si koupili vlastní auto, jak se později ukázalo, před koncem jeho životnosti. I přes varování automechanika, ať s autem raději nejezdíme mimo město, jsme se ale nakonec na sedmitýdenní cestu vydali. Zázrakem auto vydrželo za všech podmínek a nám se během 15 000 km okruhu podařilo navštívit 12 států a 17 národních parků. Příroda je v Americe opravdu nádherná, zejména tzv. backcountry (části odlehlejší od cest) národních parků jsou méně navštěvované, přestože jsou pro pořádnou pěší turistiku ideální. Z výletů, které jsme podnikli asi nejraději vzpomínám na sestup na dno Grand Canyonu, výšlap na Mt. Whitney (4421 m n. m) či 60 km dlouhý přechod parku Yosemite. Díky pobytu v USA jsem tak získal možnost spojit příjemné s užitečným a celkově poznat jinou kulturu i různá její místní specifika.

Po návratu z USA se mi naskytla možnost odjet na další zahraniční pobyt, tentokrát pracovní. Stáž jsem získal v laboratoři planetární robotiky v European Space Technology and Research Center (ESTEC), v Nizozemsku, kde se nachází hlavní středisko pro výzkum a vývoj v rámci ESA. Během stáže jsem se věnoval návrhu a implementaci navigačního softwaru pro laboratorní model planetárního roveru, který konstrukčně vychází z roveru ExoMars v měřítku 1:2. Tento model jsem měl k dispozici pro testování společně s 64 čtverečními metry testovacího terénu napodobujícím povrch Marsu, takže ani tady nebyla o zábavu nouze. Mimo odborných zkušeností, práce v mladém mezinárodním kolektivu, získaných kontaktů a nahlédnutí za oponu evropského vesmírného programu si také cením možnosti zkusit dlouhodoběji pracovat ještě během studia.

Obě zahraniční zkušenosti mi zároveň pomohly vidět studium na naší katedře tak trochu v novém světle. Řekl bych, že po návratu do školy si více vážím pestrosti a volnosti ve střídání různých oborů. Z vlastní zkušenosti vím, že v zaměstnání už člověk zpravidla tuhle možnost nemá. Pracovní zkušenost pro mě také byla důležitým impulzem pro další vzdělávání. Můj navigační software byl použit pro venkovní testovaní ESA na svahu sopky Pico de Teide na Tenerife, největším z Kanárských ostrovů. Některé z výsledků mé práce se mi následně podařilo publikovat a prezentovat na zahraniční vědecké konferenci. Díky znalostem z oboru Kybernetika a robotika jsem tak mohl odvádět dobrou práci i na takto prestižním pracovišti. Vzdělání z ČVUT zde bez obtíží obstálo i při srovnání s kolegy z předních evropských univerzit jako ETH Zürich, EPFL, TU Delft či TU Munich.

Takže jestli vás zahraničí láká, ať už na studijní pobyt či pracovní stáž, za sebe to rozhodně můžu doporučit. Nebude to sice vždycky lehké, ale jak se říká: „Co nic nestojí, za nic nestojí!“. Myslím, že litovat toho rozhodně nebudete.